Jak jsem se stal slipařem

Trenky, nebo slipy? To je věčná otázka. Dneska ještě doplněná další možností, boxerkami. Řešil jsem tuto otázku také mnohokrát. Ani nevím proč. Od puberty jsem však měl problém nosit to, co nosili všichni. V životě nejsem žádný rebel. Možná tedy toto je můj vzdor proti většinovému vkusu. Prostě od třinácti let nosím spoďáry, které zrovna neletí.

Jako dítě jsem spoďáry neřešil. Nosily se hlavně trenky. Na tělocvik povinně červené. Myslím, že jsem měl i nějaké slipy, ale trenky jsem nosil víc. V druhé polovině 80. let začala máma mně a bráchovi kupovat slipy. Nějaký čas jsem je nosil. Ale když jsem jako puberťák viděl v nich bráchu, přišlo mi to najednou nechutné. No, dneska bych ty modely taky nenosil. Byly fakt příšerné. Tenkrát jsem si oblíbil sportovní trenky, kterým se říkalo adidasky (možná proto, že střih byl od Adidasu). Postavil jsem si hlavu a od té doby nenosil nic jiného. Máma mě sice přesvědčovala, ať nosím slipy, že jsou pohodlné, moderní a tak dále, já jsem si však vedl svou. Vydrželo mi to celých dvacet let.

Pro puberťáka není snadné nosit něco jiného, než nosí ostatní. S nelibostí jsem sledoval, jak čím dál tím méně spolužáků nosí trenky. Zvlášť když na mě někteří slipaři koukali divně. Mnozí přešli na slipy ve chvíli, kdy si našli holku a začali s ní spát. Ano, holky tenkrát ohrnovaly nad trenkami nos a chtěly, aby kluci nosili slipy. Dneska je to naopak.

Jeden čas jsem se dokonce styděl převlékat před ostatními. Ale nemohl jsem si pomoct. Slipy se mi prostě hnusily. No, ale vlastně mě na nich i cosi přitahovalo. Docela rád jsem sledoval, co nosí ostatní. Slipaře kolikrát poznáte, ani se nemusí svlékat z kalhot. Stačí, aby měl těsnější kalhoty, pod kterými se rýsuje typický obrys prádla. A to jsem na chlapech rád pozoroval. A když jsem později začal sexuálně žít, těch pár chlapů, které jsem poznal, taky nosilo slipy. Jak jinak taky? Tehdy jsem taky poznal, že není špatné pohladit si tu pěknou bouli ve slipech. Ale ještě léta jsem nosil trenky. Začalo však být stále těžší kupovat oblíbené adidasky. Zpočátku mi je máma pořád ještě někde sehnala. Ale pak řekla, že mám smůlu, protože už je nevedou. Chvíli jsem to ještě vydržel se zásobou, kterou jsem měl. Pak ale ty památeční kousky začaly odcházet. Šťastná náhoda tomu chtěla, že jsem na internetu objevil firmu, která je na zakázku šila. Párkrát jsem si je tedy u ní objednal a bylo zase na chvíli vystaráno.

Pak mě ale napadlo vypůjčit si od svého chlapa, který je typický střídač a dneska nosí hlavně trencle, ze skříně jedny slipy. Prostě mě už delší lákalo zkusit, jak chutná "zakázané" ovoce. Zjistit, jaké to je, nosit slipy. Byl to trochu zvláštní pocit, když jsem při chůzi cítil, jak se mi gumičky lehce zařezávají do zadku. Bylo to docela vzrušující. A vzrušující bylo, když jsem v nich večer onanoval. Řekl jsem si, že si to ještě někdy zopakuji. Ale přece si nebudu potají pořád půjčovat partnerovy slipy. Navíc neodpovídaly úplně mému vkusu. Prostě jsem jednoho dne zašel do hypermarketu a dvoje slipy jsem si tam koupil. Svoje první slipy. Po dvaceti letech. Vůbec mi nevadilo, že doba se změnila a slipy už nejsou vůbec v kurzu. Nejdřív jsem v nich jenom onanoval, pak jsem je začal i nosit. A náramně jsem si užíval ten pocit, kdy se mi opět jemně zařezávaly gumičky do zadku. Ten si vlastně užívám pořád, i když od té doby uplynuly tři roky. Navíc jsem si velmi rychle zvykl na to, že slipy pěkně přidržují nářadíčko a zároveň ho oddělují od kůže stehen. To jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem si vzal trenky. Najednou mi vadila volně visící varlata a šourek připlácnutý na stehna. Přechod od trenek ke slipům byl prostě velmi rychlý a dneska už nic jiného nenosím. Dokonce jsem po letech přestal spát zcela nahý. Spím ve slipech. Ze stejných důvodů, jako už nenosím trenky. Vadí mi teď volné kulky mezi stehny. Ale nebojte, nejsem čuně. Nelehám si se slipy, které jsem měl celý den na sobě. Večer si beru čisté a následující večer je zpravidla vyhazuji do prádla. Mnohdy ovšem pokřtěné mým spermatem...

Občas taky podnikám výpravu do Globusu, kde mají model, který nosím. Podvědomě mám strach, že jednou je neseženu. A tak pokaždé vyberu všechny kusy mé velikosti, které tam mají. Kupuju pouze černé a bílé. Zcela jednoduchý střih. Nesnáším totiž zvýrazněné švy, obrázky, vzory a široké gumy s nápisy. To mi na slipech vadilo vždycky a vadí mi i na boxerkách. Takové bych nosit nechtěl. Ale protože takový nájezd na hypermarket podnikám několikrát do roka, mám už ve skříni slušnou zásobu na několik měsíců. Část zásob mám v oběhu. Část si však schovávám na horší časy, až některé kusy budou nenositelné a budu je muset vyřadit. Kupovat si nové slipy mi připadá docela vzrušující.

Jsem sice v podobné pozici jako s trenkami před dvaceti lety, opět poněkud mimo, ale nejsem už dávno puberťák, a tak to nemusím řešit. Naopak, jsem teď spokojený slipař, který si to opravdu užívá.

 Krásnej chlap ve slipech. No, není k sežrání? :-)